close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2011

je suis une enfant.

23. září 2011 v 6:35 | zuse
Už od pěti ráno sedím v kuchyni, kterou osvětluje jenom malý světlo nad kredencem a lampička u stolu. Je tři čtvrtě na šest a od čtyřech se tma moc nezmírnila. Hrnek plnej Earl grey to krásně dokresluje a nakrájený hrušky a jabka ze zahrady tomu dodávaj podzimní příchuť.

She's like a sun on the weekend

12. září 2011 v 15:55 | zuse
(doporučuju Easy od Faith no more.)
Z poličky ve školní skříňce mi vypadla učebnice, odrazla se mi od nohy a dopadla na průjmově béžový a pochybně hnědý kachličky školní chodby, ale listy se z nevysypaly. Musíme si užívat i malý zázraky. Mohlo to bejt sice i lepší, mohla jsem pak s Petrem I., kterej u toho stál, rozebírat naše názory na dnešní hodinu zsv, místo brblání nad rozlepujícíma se učebnicema biologie, mohla jsem z toho v očích svého spolužáka vyjít jako uvažující bytost s vlastním názorem a ne jako podivný individum, co se učilo slovíčka do němčiny, ale to by asi bylo moc štěstí naráz. Po přibližně dvou měsících sedím zase před textovým editorem, neblogovací období mi tedy moc dlouho nevydrželo, říkejte mi klidně srabe, to je fuk. Vrátila jsem se do svýho smrdutýho doupěte ve slunečním svitu, ačkoli mi občas nezbývá nic jinýho, než tancovat šamanský tance, abych nějakej paprsek vůbec zahlídla. Ale nebudu si stěžovat. Po víc než dvou měsících sedím před textovým editorem a sama nevim, co si o sobě myslet. Je to svým způsobem úchylný, že mám potřebu svěřovat se internetovýmu prázdnu, ale on si na to člověk za těch pár let tak nějak zvykne. A vůbec. Za poslední dva měsíce se toho dost změnilo, vážně. Teda mám ten pocit. Nedá se to přesně popsat, ale je to tak a basta.