,,Jak si představuješ ideálního Silvestra?"
,,Asi se sklinkou bílýho v klídku doma....a ty?"
,,Taky tak nějak..."
Sklinka bílýho rychlýho špuntu, protože víno nepiju, dva psi pod nohama. Přemýšlení, jak si bezpečně sednout na scaner tak, abych si vyfotila zadek a nerozmáčknout ho přitom. Takhle už zemřelo mnoho kopírek. Bezpečně vyfotit dovedu jenom hlavu. A ruce. Ale hlavně hlavu. Jedině tak člověk odhalí své pravé já. Jsem tedy pihovatá zamyšlená rozmáčklá věc.
***
Chtěla bych si jednou zabalit batoh a někam odjet. Někam.
Chtěla bych oslňovat svým úžasným smyslem pro humor, aspoň někdy. Tím, co vždycky zamrzne, když se dostanu mezi lidi.
Chtěla bych se proletět horkovzdušným balónem.
Chtěla bych si koupit černý kalhoty.

Chtěla bych prodat pár svejch výrobků.
Chtěla bych přestat přemýšlet nad tím, jestli se přes píše přes nebo přez.
Chtěla bych se konečně naučit na klavír ty písničky z Amelie.
A taky se naučit používat svůj šicí stroj.

Zahájit výrobu kolekce oblečení a doplňků (a taky obrazů) Ori-gami
A pak to prodat.
Pořídit si ten foťták, co už na něj mám skoro našetříno.
Chtěla bych kreslit.
A malovat.

Chtěla bych si najít novou brigádu.
A vypít plno kofoly při nelegálním koukání z okna v posledním patře naši růžový školy.
a taky automatový čokolády.
Přemluvit doktora aby mi napsal doživotní uvolnění z hodin informatiky/matiky/fyziky, protože jsou mýmu zdraví děsně nebezpečný.

Chtěla bych se naučit být schopná komunikovat v těch jazykách, co se je učím.
A chtěla bych zkusit síťotisk.
A ušít si sukni
A přemluvit babičku aby mi ušila kalhoty. Široký do půl lýtek.
Chtěla bych se naučit vypnout sluch když spolužactvo rozebírá výsledky písemky.
A krásnej novej rok :) a ty všechny další potom taky.
