Po dlouhý době jsem si udělala kapučíno ze sáčku...A když se z hrnku zvedla vůně, vzpoměla jsem si na loňskej podzim.
Byla jsem tak...jiná...Kolik se toho dokáže změnit za rok...Loňskej podzim byl úžasnej...Tehdy jsem si tak nějak začala všímat, že listy stromů jsou nádherně třpytivě hnědo měděný a že kaštany na sobě mají takovou kresbu, kterou lze jenom těžko napodobit, že mají tolik různých odstínů od hnědě-rezavý až po skoro černou...Tehdy jsem poznala, že vlaky voní svou zvláštní vůní a na kolejích zpívají písničky, které nemůže slyšet každý. Začala jsem pořádně vnímat poselství ukryté v každé misce čaje...Naučila jsem se poslouchat pohádky červeného sarongu.
Za rok se toho dá hodně zvládnout. Člověk může zůstat stejný jako dřív, může se změnit od základu. Může poznat plno nových lidí nebo ztratit staré přátele. Může chybovat. Může odpouštět. Může se poučit z chyb. Může přiblížitt svým snům.

(c)zuse
Píšeš pěkně,