Ne?chyba, já se je asi budu muset naučit, alespoň pro dnešek naučit čuchat, jelikož jsem si nechala doma antiperspirant a ten jedinej, do mám doma (rozlišujte doma a doma, bude se vám to určitě hodit. Teda doma je naše milá zatímchalupa, kdežto doma je doma, byt v centru Znojma. Jak prosté.) měl vydávat údajně vůni limetek. Jó, nevěřte obalům. Smrdí to jak citronovej osvěžovač záchodovýho vzduchu. Fuj. Jak se tak dívám pod sebe, dochází mi, že bych měla zaméct, jelikož to vypadá, že sněžilo. Konkrétně že sněžil mák. Podemnou je úplně černo. A je tu děsnej bordel. Vstávaly jsem o půl pátý, abychom si vychutnaly probouzející se (nebo spíš stále spící) Znojmo, v šatech/tričkošatech a punčocháčkách. Barevnej dům, hradby, prostě obvyklej okruh bláznivejch jedinců. Po včerejším zjištění, že se po městě opět poflakujou lidi s deskama a tužkama, co kreslijou a kreslijou(a krásně kreslijou), napadlo mě, že bych taky sama, soukromě vyrazila. Ovšem došlo mi, že to nebude nejlepší nápad. Tak za a) bývá hrozný vedro, který já mizerně snáším, potím se jak vrata od chlíva atd, a za b) je tu přecejenom moc lidí, kteří by si všimli, že to neumim. Prozatím se spokojím s návsí doma (vidíte, já říkala, že se vám to bude hodit). Řekněme tak v pět ráno, aby si ctěné drbnodámy ve vsi nevykládaly v jednotě u kasy že to je ta holka, co sedává všude možně ve vesnici a čmárá. (jednou mě ony drbnodámy opravdu řešily v jednotě u poklady a vůbec jim nevadilo, že stojim přímo za nima. Ehm.
